Ve světě, kde je vedení firem stále často homogenní, Rohia vystupuje z řady nejen díky své roli, ale i díky tomu, co symbolizuje. Jako Group AML & Compliance Officer ve společnosti CTP dohlíží na etiku, řízení rizik a dodržování regulací napříč deseti zeměmi a celý systém vybudovala od nuly.
V prostředí, které je převážně mužské, se naučila prosazovat s klidem, odhodláním a jasností. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jaké to je budovat compliance od základů, jaké má zkušenosti s vedením, které dává prostor různým hlasům, a co znamená zůstat viditelná i tam, kde by bylo jednodušší ustoupit.
Moje pozice Group AML & Compliance Officer zahrnuje širokou škálu oblastí, od praní špinavých peněz a whistleblowingu po ochranu osobních údajů, etiku a dodržování předpisů napříč deseti zeměmi. Když jsem do CTP nastoupila, žádné oddělení compliance neexistovalo. Všechno jsem budovala od začátku, procesy, pravidla i důvěru lidí.
Osobně jsem nikdy netoužila po místě v nejvyšším vedení. Naučila jsem se vést s tichým odhodláním a podporovat rozmanitost u rozhodovacího stolu, protože vedení bez diverzity prostě dlouhodobě nefunguje.
Profesně mi tahle pozice dává velkou svobodu tvořit a ovlivňovat věci, na kterých záleží. Ale má to i svou cenu. Zůstat viditelná, pevná a konstruktivní jako žena v převážně mužském prostředí není jednoduché. Leadership není o tom být nejhlasitější. Je o tom stát si za svým a nenechat se přehlédnout.
Začínala jsem v oblasti corporate governance, ne v compliance. Postupně jsem ale zjistila, že regulace nemusí být jen o kontrole, ale také o kultuře. O tom, jak se firmy chovají, jak zacházejí s lidmi a jak dělají rozhodnutí.
V CTP jsem dostala jedinečnou příležitost vybudovat něco úplně nového. Byla jsem první člověk, který se věnoval compliance na plný úvazek. Musela jsem definovat, co pro nás compliance znamená, vytvořit funkční program a získat důvěru lidí, kteří do té doby netušili, proč by to mělo být důležité. Byla to obrovská škola, profesní i osobní.
Naučila mě, jaké to je necítit se součástí, a také co je potřeba udělat, aby se ostatní cítit mohli. Myslím, že opravdové vedení není o pozornosti, ale o vytváření prostoru pro druhé. O tom vědět, kdy promluvit, zvlášť když to není snadné.
Zároveň jsem pochopila, že být jiná není slabost. Když nejste součástí vnitřního kruhu, často vidíte věci dřív. Ptejte se na to, co ostatní raději přecházejí. A vnímáte souvislosti, které jiným unikají.
Nejčastější překážkou je neviditelnost. Můžete sedět u stolu, ale nikdo vás doopravdy neposlouchá. Nebo vás slyší, ale vaše názory se neberou vážně, zvlášť když pracujete v oboru, který přináší nepohodlné pravdy, jako je compliance.
Naučila jsem se opírat o fakta, důslednost a férovost. Vybudovala jsem si reputaci člověka, který je klidný, připravený a spravedlivý. To mi časem přineslo respekt. Ale nebudu tvrdit, že to je snadné. Žijeme stále ve světě, kde ženy musí být dvakrát tak dobré, aby je brali stejně vážně.
Bylo to tiché, ale silné uznání. Compliance jsem roky budovala v náročných prostředích, bez velké pozornosti. Být nominována mezi evropskými odborníky pro mě bylo potvrzením, že tahle práce má smysl.
Nešlo o osobní zviditelnění, ale o potvrzení, že i to „neviditelné“ budování etických struktur má hodnotu. Pro mě je compliance hlavně o kultuře, o vytváření prostředí, kde jsou lidé chráněni, slyšeni a spravedlivě hodnoceni. A tahle nominace mi ukázala, že i práce, která není vidět, může mít hluboký dopad.
Znamená to, že naše odpovědnost nekončí stavebním povolením nebo podpisem smlouvy s nájemníkem. Formujeme prostředí, a to i v kulturním a etickém smyslu.
Budoucnost práce budou utvářet firmy, které dokážou vytvářet prostředí založené na integritě, kde je compliance známkou vyspělosti, ne překážkou. Kde je etické podnikání konkurenční výhodou, ne administrativní zátěží.
Odvaha, jasnost a odpovědnost.
Snažím se jednat z přesvědčení, ne ze strachu. Pravidla vysvětluji tak, aby lidé chápali jejich smysl, ne aby se jich báli. A nikdy nezapomínám, že mlčet může znamenat být spoluviníkem.
Za prvé: udělat místo. Nejde jen o to ženy zaměstnat, ale opravdu jim naslouchat, podporovat je a povyšovat podle výsledků, ne podle viditelnosti.
Za druhé: podívat se na firemní kulturu. Kdo dělá rozhodnutí? Jak se zachází s chybami? Jsou všechny hlasy slyšet? Tyto otázky jsou důležitější než kvóty.
A za třetí: jít příkladem. Pokud vedení neodráží rozmanitost lidí, které má vést, je něco špatně.
Když jsem do CTP nastoupila, firma se hrdě hlásila k genderové rovnováze „padesát na padesát“. Dnes vidím, jak se vedení proměnilo, a moje vlastní zkušenost mě jen utvrdila v tom, že diverzita není jen otázkou spravedlnosti, ale i kvality rozhodování a odolnosti firem.
Jako žena navíc vnímám širší trend, napříč obory a zeměmi se prostor pro ženy ve vedení zmenšuje. Práva, která jsme považovali za samozřejmá, se zpochybňují. O to víc je důležité zůstat viditelná, důvěryhodná a angažovaná.
Měla, a byla jsem za to velmi vděčná. Jeden z mých mentorů ve mně brzy rozpoznal potenciál a přivedl mě do oblasti compliance přes Big Four. Tahle zkušenost mě zásadně formovala, od forenzních šetření až po nastavování compliance programů napříč sektory.
Dnes to vracím dál tím, že sloužím svým kolegům, profesi i smysluplnému vedení. Snažím se vést příkladem, vytvářet prostředí, kde mohou růst i ostatní, a sdílet znalosti prostřednictvím článků, přednášek i workshopů.
Jako členka výkonné rady České compliance asociace pomáhám nastavovat standardy v oboru a podporuji další profesionály, kteří se v této oblasti chtějí rozvíjet.
Aby to přestalo být něco výjimečného. Aby ženy mohly vést, aniž by musely vysvětlovat, proč na to mají.
A hlavně, aby se zastavila zpětná vlna. V příliš mnoha zemích se ženská práva znovu zpochybňují, a to má dopad i na prostředí byznysu. Musíme si uvědomit, že pokrok není samozřejmost. Je potřeba ho chránit každý den.
